Máme vnučka - benjamínka, kterému jsou 4 roky. Bydlí v rodiči v okresním městě a občas s námi stráví víkendy na vesnici, ale posledně byl u nás celých 10 dnů na prázdninách. Víme, že si rodiče omotal okolo prstu, kteří mu dělají poskoka, plní jeho přání i požadavky, což se nám, prarodičům, nelíbí, zvláště když to naše dvě děti nedělali. První den u nás se cítil jako u sebe doma, babi/dědo nechci, nebudu, to nemám rád..., ale postupem času jsme začali s jeho převýchovou, ovšem že nenásilnou formou, ale domluvou. Měl u stolu své místo, u kterého seděl při jídle po celou dobu, co byl u nás. Jedl vše, co dostal na talíř, poděkoval, pokud něco chtěl, tak poprosil a milé bylo, že když ráno stanul z postele a přišel za námi, pěkně pozdravil. Měl sebou i své oblíbené hračky, většinou na ovládání, dokonce mu rodiče přibalili tablet, prý aby se nenudil. Tak tedy u nás neměl čas se nudit. Babička s ním vyráběla různé papírové věci, kreslil si a pokud bylo příznivé počasí, chodil s námi na zahradu, kde jsem mu dokonce připravil malý bazén, aby se měl kde čvachtat. I to, že nesmí se špinavými nožičkami do bazénu, přijal. Hrál si s různými prkny, špalky, sekal trávu hračkou, pomáhal při sběru jahod atd. Samozřejmě že měl i kamaráda, svého (6) bratrance a tak mu čas ubíhal. Po celou dobu si na rodiče nevzpomněl, jen jednou si z rodiči telefonoval...
Nadešla chvíle, kdy přijeli pro něho rodiče a už při jejich vstupu do bytu začal otáčet. Samozřejmě že se s nim miliskovali, on jim povídal své zážitky... a začal dělat to, co u sebe doma. Při obědě, kdy máme každý svoji židli, i pro hosty, vyžadoval po mamince, aby si sedl vedle ni, což jsem kategoricky odmítl, protože to místo bylo mé. Začal nuceným pláčem stále dorážet, až ho maminka nakonec vzala na kolena. Babička mu dala do jeho oblíbené misky jídlo, ostatním na talíře, ale on samozřejmě chtěl taky co maminka. Babička, pokud jsou u nás menší vnuci, tak odebere jejich porce a porce pro dospělé více okoření, ale vnuk chtěl bezpodmínečně to, co maminka! Samozřejmě, že dostal to, o co si malý pán žádal. Kypěla ve mne krev, babička koulela očima, když, sice nechtíc, vyklopil s miskou okurkový salát na židli. Po obědě vůbec nepoděkoval, jak to u nás dělal normálně, prostě se vrátil do vyjetých kolejí.
A já se vás ptám: Má to cenu příště pokračovat v jeho převýchově?
Poznámka majitele:Jako admin encykloprdie.cz mám dobré zkušenosti s
Zdravestravovani.cz
a proto je doporučuji.
zatím 
.Poznámka majitele:Jako admin encykloprdie.cz mám dobré zkušenosti s
Zdravestravovani.cz
a proto je doporučuji.
